AQUA
Historie skupiny AQUA
Nejdřív trocha omáčky ...
Začátky kapely nepamatuju. Kapela hrála muziku, která měla kořeny v šedesátých letech. Já jsem občas s kapelou jezdil jako posluchač na zábavy.
Mne do kapely přivedl můj spolužák a kamarád Míra Kadavý (asi) v roce 1974, abych tak nahradil Jirku Jareše, který byl výborným muzikantem, ale přece jen svými kořeny vězel v šedesátkách, a kapela chtěla přitvrdit a hrát rockovější, tvrdší muziku.
Já jsem do té doby hrál s Embou (viz historie) v Ústí nad Orlicí v kapele Trifid, hráli jsme Sabbaty a CCR a podobné věci, a byla to dost hrůza.
Nástupem do AQUA-y jsem začal pravidelně dojíždět do Vysokého Mýta, takže v té době jsem byl víc Mejťákem než Oušťákem
S Mírou Kadavým jsme bydleli společně na intru v Pardubicích (chodili jsme na elektroprůmku) a měli jsme štěstí, že jsme měli velice vstřícného vychovatele, takže jsme často ve středu místo na intr zamířili ze školy do Mejta, kde jsme si na zkušebně zadžemovali i s naším bubeníkem Vlastíkem, pak jsme přespali na zkušebně a ráno pokračovali vlakem zase do školy.
Protože jsme v začátcích kapely byli většinou středoškoláky, měli jsme spoustu času a díky tomu jsme po zkouškách ještě mohli zajít společně na pivko, nejčastěji do hotelu Slavoj, takže se utužovala parta. Pro mne jako dojíždějícího to občas byl problém: pokud jsem se do UO vracel vlakem, vše bylo v pohodě. Horší to bylo s autobusem, který jel přes všechny okolní vesnice a tak po několika pivech zkoušel výdrž mého močového měchýře.
Spojení mezi UO a VM v těch dobách bylo výborné. A to jak vlakem, tak autobusem, který jezdil skoro každou hodinu od rána až do večera a cesta trvala asi 20 minut (pokud vynechával vesnice). Dnes jezdí pár autobusů za den a cesta trvá 1 hodinu a 20 minut. Inu, pokrok se nedá zastavit...
Protože zřizovatelem kapely (každá kapela tenkrát musela mít nějakého zřizovatele) byla střední průmyslová škola stavební, obor vodohospodářský - neboli Vodárna - měli jsme i velké zázemí mezi studenty této školy a nejedna pařba se konala u některého z nich na privátě.
Jeden z nezapomenutelných mejdanů byla oslava silvestra v roce 1978, kdy odpoledně bylo skoro 20 stupňů nad nulou. Když se šel náš bubeník někdy ve tři ráno ven vyčurat, vrátil se a prohlásil: "Venku je sníh". Tak jsme mu doporučili, aby už nepil. Jenže měl pravdu. Byl to ten památný silvestr, kdy se přes noc ochladilo na -15 stupňů a napadl sníh. Takže když jsem se vracel dom, jen v tričku a slabém svetru, tak jsem cestou z nádraží málem umrznul.
Členové kapely
Přede mnou hrála kapela v tomto složení:- Honza Sehnal - klávesy
- Vlastík Trlica - bicí
- Míra Kadavý - basová kytara
- Jirka Jareš - kytara
- Luboš Bureš -zpěv
- Lálina Přibylová (později Kadavá) - zpěv
- Víťa Duspiva - zvuk
Manažérem kapely, který hlavně sháněl peníze na aparaturu, byl Zdeněk Bureš.
Změny v obsazení
- 1974 - Mirek Junek (kytara) místo Jirky
- 1977 - Pavel Loskot (bas. kytara) místo Míry Kadavého, který odešel na vojnu a po vojně začal hrát v Hradci Králové, nejřív se skupinou Genese, pak Spectrum (dodnes)
- 1977 - Milada Loskotová (zpěv) místo Láliny
- 1979 - Jirka Mikulecký (bicí)
- 1980 - Dana Štěpánová (zpěv) místo Milady
- 1980 - Martin Pecka {zvuk}
- 1980 - Luboš Karmín - světla
- 1980 - Zdenda Šupík (klávesy) místo Honzy Sehnala (vojna, pak přestěhování do Brna a konec s muzikou)
- 1982 - Víťa ??? (bicí) z Letohradu místo Vlastíka - krátce, pak emigrace
- 1982 - Martin Krejza (kytara) místo Mirka Junka (vojna)
- 1982?- Jirka Karlík (klávesy)
- 1983 - Mirek Junek po vojně zpět v kapele
- 1983 - Láďa Ehrenberger - Emba (zpěv)
- 1983 - Petr Jašek - zvuk
- 1983 - pan Klíma - saxofon
- 1984 - Vlasta Šafář (kytara) místo Martina Krejzy
- 1984 - Roman Košek - (bicí) místo Jirky Mikuleckého
- 1984 - Jarda Čech (Krvavý Jára) - (saxofon)
Důležitou postavou, která sice na nic nehrála, ale pro kapelu byla velmi důležitá, byl Luboš Karmín řečený Karma - všeuměl. Pomáhal nám se stavbou aparátu, později se staral o světelný park a mně například vyrobil tvrdé pouzdro na kytaru. Mám pocit, že se i podílel na přetextování polských Maanam do češtiny, ale tady si nejsem úplně jistý ....
Taky s námi jezdíval a občas hrál na saxofon (a občas pařil) Miloš Káral, ale už nevím, ve kterém období to bylo. Spíš někde k začátku. Podbným věrným společníkem byl i Miloš Lustik, krterý sice uměl hrát na basovku, s námi ale nikdy nehrál.
Nástrojové vybavení kapely
Na nástroje jsme si většinou našetřili sami, většinou z prázdninových brigád, kromě kláves, které jsme měly zapůjčeny od SPŠS. Protože jsme většinou nebyli majitelé zámožných rodičů, na Fender a Les Pauly jsme neměli peníze a tak nástroje byly většinou českoslovenslé výroby. Fendry to nebyly, ale hrát se na to dalo.
Nástroje hrály rovnou z nástrojových reprobeden (takže se kytary daly pěkně "okouřit"), do předků šly jen zpěvy a případně se nástroje jen trochu "přikrmily".
Předky (současným jazykem PA) byly většinou vyráběné svépomocí. Zesilovače byly z produkce Tesla, bedny jsme vyráběli z reproduktorů také Tesla. Protože z nich šel především zpěv, vystačilo se se středovými reproduktory.
Takže například AQUA v době, kdy jsem tam nastoupil, měla jako PA zesilovače 2x130 wattů a hrály do 2 beden rozměrů asi 150x80x40 cm, osazené každá asi 12 reproduktory. To ale jen odhaduji, skleróza funguje ...
Dnešního pohledu se jedná o prehistorii, v 70. letech to však bylo pro většinu amatérských kapel normální.
Postupně, jak šla technika dopředu, jsme nejdřív vyměnili elektronkové zesilovače Mono130, se kterými občas byl problém kvůli spolehlivosti, za tranzistorové Tranziwaty 120 a malé středové bedýnky byly nahrazeny třípásmovým systémem, který se skládal z obrovské basové bedny s obráceným zvukovodem, středové bedýnky a na ni postavené výškové horně (která ráda odcházela do věčných lovišť), to celé dvakrát.
Takže shrnuto:
Aparatura
Předky
- nejprve vlastní reprobedny z Tesla reproduktorů
- pak vlastní: 2 x bassreflex s repro JBL, 2x středy s ?, 2x horny s ?
- zesilovač 2x Mono 130 (nebo Music 130?)
- pak 2x Transiwat 120
- mix vlastní (Víťa Duspiva)
- Dozvukové zařízení Echolana (pásková)
- Mikrofony už si nepamatuju, co to bylo zač ...
Zadky a Nástroje
Míra - kytara
- Kytara Jolana Iris, pak jsem od nějakého pražáka koupil kytaru Kawai Strat, ale nebyla to moc dobrá koupě.
- Zesilovač Music 70 + 2x bedna Delicia Guitar 60W
- Booster, Rotosound a Kvákadlo vlastní výroby.
Po vojně vlastní kombo, což byla kopie předzesilovače Messa Bogie s 3xECC81 podle schématu od Vaška Vlachého a koncový stupeň - kopie Marshall 50W s 2xEL34.
U komba byl největší problém výstupní trafo, které jsem si díky možnostem v mém prvním zaměstnání motal sám. Nemaje zkušeností, podařilo se mi to až na 3. pokus, první dva pokusy skončily vzhledem k vysokým napětím propálením trafa, takže jsem musel motat znovu. Teprve impregnace celého trafa pomohla a od té doby se už trafo nezničilo.
Honza Sehnal - klávesy
Amp nevím, bedna asi Delicia, KBD Vermona 2-manuálové
Míra Kadavý - basa
- Basa Jolana D-bass
- amp ?
- Bedna vlastní výroby, 80 kg
Vlastík - bicí
Nejdřív hrál na erární Amati, pak si od bubeníka Jiřího Rybáře z kapely Synkop 61 koupil vlastní bicí.
Nejdřív jsme byli nadšení, o kolik lépe ty nové bicí znějí. Pak si vlasta koupil 1 činel Paiste a najednou ty činely od Rybáře zněly jako víka od popelnice.
I při mé skleróze si pamatuju, jak Vlastík ten činel osadil na stojan, bouchnul do něj a celá kapela jsme nábožně poslouchali, jak to hezky a dlouho zní. Nakonec se ještě ve zvuku objevil takový slabý vysoký tón a to už jsme byli úplně u vytržení.
Takže Vlastík musel šetřit dál a koupit si všechny plechy od firmy Paiste.
Odposlechy
S odposlechama to bylo jednoduché: Nebyly!
Nástroje jsme slyšeli napřímo a zpěvy se k nám donesly odražené ze sálu. Teda doufám, že nekecám ....
Doprava
To je taková nevýhoda rockových kapel - že se potřebují přemístit na místo hraní nejen sami, ale i se svými nástroji včetně zesilovačů a beden, a pokud nemají externího zvukaře s vlastním vybavením, tak i předky, kterým se dnes moderně říká PA.
Protože AQUA měla vždy svého kapelního zvukaře, který ale neměl takový dopravní prostředek, do kterého by se aparatura vešla, řešilo se to, jak se dalo.
V dobách minulých navíc mělo auta jen pár lidí, takže nebylo možné jet na hraní několika osobáky, jako se to dělá teď -jednoduše proto, že jsme ty auta neměli ...
Převratná změna nastala, když v roce tuším 1983 náš tehdejší zvěvák Emba koupil starší skříňovou Avii. A protože byl zároveň automechanikem, dal ji do takového stavu, že jsme ji mohli používat na přepravu aparatury. Tedy pokud jela. A to nebylo vždy jisté, takže jsme s ná zažili spoustu dobrodružství.
Běžně se stávaly takové příhody, že jsme s Embou jeli z UO pro ostatní členy do Mýta, abychom pak pokračovali s naloženou aparaturou dále na zábavu. Chvilku po tom, co jsme vyjeli z UO a stoupali do kopce na Hrádku, Emba povídá - "To je šílený, jaká se najednou udělala mlha." Jenomže to nebyla mlha. Když zastavil a vylezl, povídá: "To není mlha. To se nám tak kouří z motoru ..." No nakonec jsme nějak dojeli a zábavu zdárně odehráli.
Co si tak vzpomínám, tak jsme jezdili nejrůznějšími prostředky, včetně dodávky Škoda 1203 (ta myslím patřila SPŠS), různých mikrobusů a autobusů až po hasičské auto.
Kde se hrálo
Kapela byla v 70. letech dost oblíbená a o hraní nebyla nouze. Hrávalo se například:
- Vyskoké Mýto - Slavoj
- Choceň - sokolský dům
- Jablonné nad Orlicí
- Ústí nad Orlicí - Hylváty - sál Perly 06
- Řepníky - hospoda
- Hrušová
- Újezd u Brna - hospoda
- Knapovec - hospoda
- Letohrad - kulturák
Zkušebny
Kapela během své existence vystřídala několik zkušeben. Já jsem zažil tyto:
- Stará zkušebna - Litomyšlská 66
- Internát SPŠS (vodárny)
- Kino - nyní M-klub
Nejlepší byla stará zkušebna, protože jsme tam měli přístup, kdykoliv se nám zachtělo. Takže když byla chuť, tak jsme si mohli jít zahrái třeba uprostřed týdne, aniž bychom někde museli shánět klíče a prosit o povolení.
web design: Míra Junek (2020)