Poměrně dlouho nehrála Těžká doba v žádném klubu, takže nabídka, která přišla už před časem od sympatické paní Straňákové, jež organizuje hudební klubové večery v českotřebovském městském kulturním zařízení, nám přišla poměrně vhod. Sice jsme kvůli zaneprázdněnosti našich Italů – Selfeaterů museli odmítnout dva nabízené termíny a shodli se až na třetím, ale nakonec byla přece jen „noha v nohávě“…
Jediné, co jsme věděli předem, bylo, že hrajeme v malém sále Kulturního centra, že před námi bude hrát ještě nějaká kapela a že už ty večery mají pravidelné návštěvníky…
Pravda, když jsem viděl poprvé plakáty, na kterých byl zobrazen ptáček v klobouku a s kytarou, trochu mi zamrazilo. Navíc bylo na plakátu uvedeno, že hrajeme společně s třebovskou kapelou Léto, což je převážně dámské hudební sdružení produkující hudbu folkovou, trampskou a podobně… Tož to bylo docela hustý, protože jsme si nedovedli dobře představit, jak zvládne publikum folkové až trampské naši dnes už málem rockovou produkci…Ovšem není nutno stahovat kalhoty, je-li brod v nedohlednu, že… Takže jsme se ničehož nezalekli a směle v dohodnutý termín do Třebové vyrazili. V malém sále mohlo kolem stolů sedět do čtyř desítek posluchačů, do kterých „Létaly šípy savanou“ etc…Ale dámy to hezky zpívaly, uchu to docela lahodilo. No a poté, co přidaly ještě jednu melodickou kamarádskou píseň, přišla naše chvíle!
Publikumu kupodivu neubylo, ba dokonce ještě několik jednotlivců, kteří přišli na nás, přibylo. Začali jsme přátelsky, i když úderně, produkci jsem navíc citlivě prokládal mluveným slovem tak, jak se to při klubových večerech sluší a patří. Atmosféra byla velmi příjemná, posluchači vstřícní, zvlášť někteří, sympatická mladá blondýnka u stolu hned pod podiem pak asi nejvíc… Jo a pak ještě jeden či dva nadšení fandové blues, kteří se hlasitě pochvalně projevovali… Náš koncert docela hezky gradoval, dali jsme všechno od Redla a Mišíka až po Clash, Stones, Purple a Free, přidávalo se, lidi nás málem nechtěli pustit. A to jsme se báli!
Za zmínku stojí ještě fakt, že v sále byl i Karel Dohnal (hrál basu s Létem), známý a uznávaný třebovský muzikant, multiinstrumentalista, kapelník Domina a autor řady písniček. Také Těžká doba má na svém repertoiru něco málo z Karlovy autorské dílny, takže jsme očekávali jeho reakci. A ta byla poměrně příznivá, i když ne bez připomínek. Ty se týkaly především výkonu našeho milého basisty Málina - ne snad, že by sekal chyby, neb se připravoval, ale prý občas působil nejistě a nehrál údernou „první“, ale vesměs až opatrnější „druhou“, což v rytmice není vždy to nejideálnější… On ale moc dobře ví, o čem byla řeč… Ale jinak fakt pohoda, hraní příjemné, také pokec s některými posluchači po produkci příjemný a pro duši amatérského hudebníka až hřejivý…
Takže nezbývá než zvolat: „jen houšť podobných klubových večerů!“
KaPo