Tuto akci nám opět vyjednal náš dobrý a starostlivý br.kapelník zejména díky svým úzkým kontaktům s pořadateli a též díky tomu, že celý festival již delší dobu uvádí, pročež jsme tomu byli velmi rádi.
Abychom stíhali, dáváme sraz v 15.00 před Junkovými na parkovišti, kde se scházíme vcelku včas, lehce nakládáme, neboť v zásadě není co, a po nezbytných tahanicích, kdo s kým pojede, neboť I.Y.P. se od minule bojí jezdit s některým z nás, vyrážíme třemi vozy nejprve na Žižkov pro nahrávací bazmek Minidisk a hned poté do Jablonného.
Tam parkujeme, tak jako obvykle, vzadu v prostoru pro kapely a ihned po nezbytném vynošení krámů na podium jdeme zjistit, zda je občerstvení pro účinkující na stejně vysoké úrovni, jako vloni. Stačí několik letmých pohledů a následných ochutnávek, aby bylo možné zodpovědně konstatovat, že je.
Plugujeme v klidu a pohodě, neboť i zvukař je stejný jako vloni a jako tenkráte v Plzni, několikrát ladíme díky sluníčku poměrně značně pražícímu, a kolem 17.45 začínáme hrát. Zvuk na podiu bez chyby, nálada v kapele dobrá, publikum vstřícné a br.kapelník upovídající. Během zhruba hodinového vystoupení dáváme všechny klasické již kusy v pořadí, stanovovaném br.kapelníkem na základě jeho již léty prověřené intuice, kteroužto možno bez uzardění označit za přínosnou.
Hned po vystoupení opět chvátáme ke kapelnímu stánku a ochutnáváme další a další z nabízených dobrot, mezi kterými jednoznačně dominuje vepřový gulášek naprosto nevšedních kvalit i s cibulkou, pročež si chodíme přidávat a přikusujíce obložené chlebíky a rohlíčky chválíme nahlas a převelice. Obsluhující personál jest tomu rád a jest to personál milý ba i vtipný, kdy nelze nevzpomenout příhodu s pohárky na pití, jejichž hbitá proměna malého na velký jest komentována slovy přinejmenším pozoruhodnými.
Po provedení občerstvení se kapela dělí na několik zájmových sekcí s různým programem. Br.Karel se zodpovědně vrhá do svého dalšího dnešního jobu a sice uvádění. M.N. odchází do města, aby tam setrval na průzkumné návštěvě v pizzerii, spořádavše tam v družném hovoru větší množství černých káv a jednu celou pizzu. M.J. a mladá generace pilně naslouchají dalším kapelám a posádka tandemu, přivezeného pro tento účel na střeše, vyjíždí do krajiny provést romantickou podvečerní projížďku.
Scházíme se opět prakticky přesně ve 22.00 právě v době, kdy probíhá malý ohňostroj, a po nezbytném uvítání se rozhodujeme odjet s M.N. domů, což činíme, diskutujíce po cestě o nejrůznějších zejména vnitroústeckých problematikách. Ostatní členové nadále setrvávají, aby posléze mohli podat hlášení, cože se všechno ještě událo.
Akce hodnocena velmi příznivě, zejména pak přístup pořadatelů ke kapelám, který jest bez falešného přehánění opravdu vcelku ojedinělý.
Pro dnešek pouze doplníme, že náš písmák okouzlen a snad i zmožen podvěčerní projížďkou s posádkou tandemu odjel těsně před nejzajímavějším vystoupením na festivalu - koncertem Tomáše Kočky a jeho orchestru. Směsice moravské a slezské muziky, okořeněná středověkem a zahraná s nasazením hodným metalových kapel si (alespoň u mne) vysloužila zařazení této kapely do mé pomyslné Top-twenty hned po bok Jethro Tull. Jak doba žádá, má i tato vynikající kapela svoje webové stránečky Tomáš Kočko & Orchestr, kde jsou fotky, diskografie a tu a tam se dá i něco stáhnout v MP3.
Druhou skutečností, která vyklouzla ze zorného úhlu pana kronikáře, byla vlezlá zima ve večerních hodinách, což těžce nesli především řidiči, kteří se nemohli zahřívat tradičními tekutými zahřívacími prostředky (TZP).