Deníček skupiny Těžká doba


7. vystoupení - vernisáž výstavy E. Kukuczky a fotoklubu Oko, Galerie "Pod radnicí" pátek 28.05.2004

Tato akce byla domluvena předem již brzy na jaře nepřímo přímým prostřednictvím Kuku.cz, docházející tenkráte na náslechy, což posléze konkretizováno naším br.kapelníkem, snad jsem to nepopletl a jeho zásluhám neubral.

V rámci souvisejících souvislostí rovněž nelze nevzpomenout zdravotních problémů I.Y.P., který v pondělí během vyučování upadl téměř do komatu a strávil dva dny na J.I.P., což některým z nás na klidu nepřidalo, zejména při vědomí toho, že se má hrát jak v pátek, tak i v sobotu. Avšak naštěstí se I.Y.P. zalekl zodpovědnosti, která by na něj padla, kdyby nemohl nastoupit, a hbitě se již v úterý večer uzdravil. Přesto tradiční zkouška ve středu U Malinů zrušena, což, myslím, bylo než ku obecnému prospěchu, neboť to mimo jiné vedlo k tomu, že jsme se všichni na akci těšili, což je, soudím, často mnohem důležitější, nežli hodiny strávené pilným dřením již nadřeného.

Sraz byl stanoven na 17,15 a jelikož jsme hráli unpluged, šlo vše včetně ladění jako na drátkách. S M.N. jsme na levoboku opět vytvořili ideologicko rytmický motor našeho tělesa, doplněný druhou perkusí ve stereu, tak, jak je to správné.

Po krátkém úvodním slovu Ludi Mátla dáváme i my úvodní kus a sice klasické již Sladké je žít. Poté jest nám všem vyslechnouti úvodní pro změnu slovo v podání dr.Jaroše, kteréžto, řekl bych, naplnilo nadšením pouze málokoho, neboť, alespoň na můj vkus, bylo celé pojato jak z Rudého práva zlatých sedmdesátých let a hemžilo se poněkud méně srozumitelnými souslovími typu : Kukuczkovy koláže, nesoucí pečeť parabolicky konsekvenčních kataklizmat, evokují v kontextu asertivně symbolických parafrází řadu převážně antagonistických diferencí, ústících nezřídka až do aktuálně defragmentovaných parafrází, to celé čteno z listu s hojnými orálními překlepy. Pročež jsme byli rádi, že byl výše uvedenému konec a my mohli dát další kus a sice Šmajdák a ploužáky.

Jako další bod programu byl proveden přednes básně od Jiřího Suchého o hvězdě, tedy spíše o různých druzích žen, ve velmi působivém podání starší páně Kukuczkovy dcery. I z našich pozic, tedy zezadu, bylo možné pozorovat zejména výraznou mimiku a plně odpovídající výraz ve tváři amatérské mladé nadějné, nebojme se to říci, umělkyně. Dáváme další kus z naší pestré kolekce, po kterém následovala lidská a milá slova na uvedení fotografické výstavy, a již byl opět prostor pro nás.

Osazenstvo vernisáže bylo velmi vstřícné a vnímavé a to i v mladších ročnících, což potěší dvojnásob. Mezi jednotlivými bloky našeho programu zbyl čas i na drobné pauzy, které jsme využívali zejména ke konfrontaci s občerstvením, připraveném tradičně na velmi dobré úrovni, kde zejména zaujaly malé jakoby smažené řízečky ve tvaru rybích prstů, které však ve skutečnosti byly sladké, a též různé druhy jednohubek.

Kolem 19,45 dáváme poslední kus, opět Šmajdák a ploužáky a v klidu a pokoji se rozcházíme do svých domovů . Akci lze opět hodnotit jako velmi příjemné osvěžení pozdně pátečních odpolední.