Jó, jó, přátelé je to tak, i br. kronikář má někdy své dny. Takže, světe div se, tento zápis jsem byl pověřen napsat já, což jsem ale velmi rád učinil, neboť se konečně budu moci do br. kronikáře strefovat tak, jak on to s oblibou dělá druhým, že...
Ale hezky popořádku. Manitou seslal na nás v tento den hodně vody, a tak jít na zkoušku bez deštníku, což jsem musel, neb mi nezbyla na "parasol" žádná ruka (v jedné kytara, v druhé kombo), bylo opravdu dobrodružstvím... Sešla se nás tentokráte pouze nejsilnější trojka, tedy já, br. kronikář a elektrokytarista Míra, když oba Honzové řádně omluveni, dlíc kdesi na studiích či šachových turnajích, a rytmika neomluvena, dlíc čertví kde...
Já s Mírou jsme v čajovně objednali po konvičce lahodného čaje a zavdali si bylinného extraktu, jíž Míra donesl coby oslavenec, no šestačtyřicet jest věru hezký věk, že... Nezávazně preludujíc jsme se dočkali br. kronikáře, který již ve dveřích usínal únavou, neb měl velmi "hard day" ve výrobním procesu... I přesto dokázal podporován mým čajem a oslavencovým extraktem držet s námi alespoň chvíli krok, pročež jsme pilovali především Free, to se budou mladí bratři divit, až nás na příští zkoušce, přijdou-li, uslyší, jak jsme byli pilní... Leč Manitou nepohlížel na br. kronikáře nijak přívětivě, a tak nám spal na violoncellu a nedalo se nic dělat, pročež byl propuštěn do domácího azylu, je-li to ovšem azyl, že...
Ani ve dvou ale nepropadáme skepsi a pilně trénujeme především sóla, která Míra přivádí k dokonalosti (příjemně překvapil zvládnutým sólíčkem z Nohavicova Petěrburgu), zkoušíme nějaké další kousky (Rolling Stones či Devo), zabýváme se Mírovou tvorbou a čas vesele plyne, čajů i ostatních nápojů ubývá a platit a domů...
No, domů.. Přehodná Janička na nás v R.U.M. čekala a ochotně natočila nějaký ten Šerák, přestože desátá již odbyla... Hovoříme o tom, jak se těšíme na jaro, hraní na zahradě a v altánu a vůbec... Pročež babičkou Šponarovou upozorněni přece jen R.U.M. opouštíme, ovšem ještě na chvíli vyhazujeme kotvu v Saigonu, kde není vůbec špatný Gambáček... A vůbec ta zkouška nebyla špatná, jen ten violoncellista byl ňákej divnej...
Takže uvidíme příště, kdy již budeme pilně cizelovat program pro naše první letošní veřejné hraní, kteréžto má být v úterý 6. dubna v Galerii Koráb při jakési vernisáži. To se ale těšíme...
To je hezký zápis, co říkáte? A hádejte, kdože nám ho tak hezky napsal?