Korsika-Rady na cestu (1997)
Rady na cestu
Nechte si vystavit u pojišťovny tzv. zelenou kartu = mezinárodní potvrzení o zaplacení povinného ručení. Vystaví ho pojišťovna na základě předložení ústřižku o zaplacení povinného ručení na počkání za 60 Kč.
Rakousko: tady se jednak platí paušální poplatek za použití dálnic a silnic 1.třídy, jednak za průjezd některými horskými úseky nebo tunely.
Poplatek za dálnice se dá bez problémů koupit např. v trafikách, v prostoru celnice apod.
- na 1 týden (platí od pátku do další neděle), což je většinou málo (auto:70 ATS)
- na 2 po sobě jdoucí měsíce (auto:150 ATS)
- na rok (auto:550 ATS)
Za průjezd horami zaplatíte (v r.1997):
- 110 ATS za Brenner (přes Insbruck)
- 140 ATS za FelberntauernTunnel (přes Zell am See)
- 350 ATS za Grossglockner (přes Zell am See) - pokud máte rádi hory, alespoň 5 hod. času a pěkné počasí, tak se to vyplatí investovat.
Dá se jet na Zell am See s tím, že se podle počasí rozhodnete pro FelberntauernTunnel nebo Grossglockner.
Itálie: platí se za dálnice podle počtu kilometrů (zhruba 1 DM / 10 km), navíc se platí za některé mosty mýtné (např. most u Rovenny 1 DM). Řízení ve větších městech může být docela vzrušující, zvláště pokud nemáte pojištěné auto. Provoz připomíná Brownův pohyb. Je třeba zvážit, kde se dá jet po místních silnicích a kde je lepší zaplatit za dálnici . Kupříkladu z Livorna do Florencie vede silnice na úrovni dálnice, která se neplatí. Také přejezd Apuánských Alp (např. z Parmy do La Spezie) nabízí možnost rozhodnutí, zda zvolit rychlejší (a v tomto případě možná i levnější) dálnici. Alternativní silnice stoupá asi do 1200 m nad mořem, ale jestliže máte dost času a rozumné počasí, pěkné výhledy stojí za projetí.
Podle informace policie ČR se v Itálii vyžaduje mezinárodní řidičský průkaz (na počkání vystaví Dopravní inspektorát, potřebujete 1 fotku a 50 Kč kolek).
Trajekt: asi nejlepší je použít trajekt Livorno-Bastia, firma Korsika Ferries. Lodní lístky ochotně a rychle zajistí místní pobočka Čedoku, a to za velice rozumný poplatek. Nejvýhodnější je použít tzv. Jack-pot, kdy se platí za (auto+2 osoby) + další až 3 osoby. Výhodou je nejnižší cena a to, že se nerozlišuje délka osobního auta (u normálního lístku je cena za auto delší než 4 m takřka dvojnásobná než u auta kratšího). Nevýhody jsou 3: jack-pot se dá využít jen některé dny v týdnu (1997: Ne-Čt), platí jen pro jeden spoj denně a lístek se údajně nedá vrátit ani změnit, takže musíte být v přístavu včas, jinak máte smůlu. Pro ilustraci, celkově jsme v roce 1997 zaplatili za trajekt tam a zpět zhruba 8700 Kč, a to ve složení tři dospěláci a jedno dítě + auto kombík.
Pozor: Pokud vám zbyde v Livornu čas před odjezdem a pojedete se vykoupat na nedaleké pláže, dejte si pozor na parkování. Italové totiž parkují velmi nahusto, takže při troše smůly se vám může stát, že se vrátíte k autu, ale neodjedete, protože vaše auto je zarovnáno jinými auty - ať už jen zepředu a zezad, nebo také v druhé řadě vedle vás. V takovém případě může člověk zažít horké chvilky, zvláště pokud si neponechá časovou rezervu a trajekt za chvíli odplouvá. Nám se to naštěstí nepřihodilo, ale reálná možnost zde určitě je. Takže ještě jednou - pozor.
Korsika: Silnice jsou zdarma a pokud vím, neplatí se ani žádné poplatky.
Mapy, průvodci a knihy o Korsice
Pro běžné cestování stačí mapa 1:200000, vydaná ve Francii, nebo 1:250000
Na Korsice se dají běžně koupit speciálky 1:25000, ale přijdou vás na 60-80 frantíků.
Pro cestování po přírodních krásách je dobrá příručka Klaus Wolfsperger: Korsika - Nejkrásnější turistické trasy, vydaná nakladatelstvím Kletr - Freytag & Berndt, cena asi 150 Kč. Zde ale pozor, uváděné doby u jednotlivých tras nejsou, jak jsme od nás zvyklí, poněkud nadsazené, ale naopak dost našponované, takže se vyplatí přidat asi 10-20 procent k uváděným časům, a to i pro zdatné turisty.
Pokud se týká knih o Korsice u nás vydaných, vím jedině o překladu z němčiny od Freda Wandlera: Korsika dosud neobjevená. Je z roku 1956, takže s realitou už má společného jen něco, ale rozhodně stojí za přečtení.
Na Korsice se dají běžně koupit nejrůznější publikace a videa o Korsice, ale opět jsou pro našince poněkud drahé.
Mýty o Korsice
- V příručkách se běžně uvádí, jak jsou Korsičané pyšní na svého rodáka Napoleona. Podle mých zkušeností, opak je pravdou. Všeobecně je vztah Korsičanů k Francii velice vlažný a proto se nelze divit jejich nelásce k Napoleonovi. Napoleon spíše slouží jako turistický artikl a prodává se v nejrůznějších formách.
- Teroristi se na Korsice zřejmě opravdu vyskytují (podle zpráv ve sdělovacích prostředcích), ale osobně jsem se s jejich projevy ani jedenkrát nesetkal (pominu-li několik prostřílených dopravních značek, ale to může být i od puberťáků, kteří se hráli se vzduchovkou). Myslím, že pro běžného turistu představuje terorismus na Korsice menší nebezpečí než to, že ho u nás přejede auto nebo bude zmlácen bandou výrostků. Jinými slovy - není důvodu se na Korsice teroristů obávat.
Pokud chcete vyslovovat místní názvy tak, jak je vyslovují místní obyvatelé, nabízím alespoň několik
nejdůležitějších: Ajaccio [Ažaksjo], Bonifacio [Bonifásjo],Porte Vecchio [Porte Vekkjo].
Kde získat další informace
Další informace, popřípadě mapky, se dají sehnat v turistických informacích. Zde však pozor - jsou většinou označeny Syndicat d'Initiative, nebo Office de Tourisme. Nenechte se nachytat podobně vypadajícími Agence de Immobiliers, což jsou realitní kanceláře (ledaže byste si chtěli na Korsice zakoupit nějaký ten domeček).
A samozřejmě info na Webu:
CORSICA INDEX of Towns and Regions
Někde je dobrý popis cesty dvou kluků z Německa, ale link se mi někde ztratil.