Korsika pro Čechy (1997)

několik informací o s ohledem na možnosti běžného českého turisty.

Poslední změna: 3.8.2013

Tyto původní stránky vznikly v roce 1997. Po návštěvě Korsiky v roce jsem z nich jen lehce oprášil pavučiny a vysmýčil čuňárny vložené editorem FrontPage 4,0.

Nové informace jsem umístil na stránku

Korsika po 16 letech (2013)

Takže toto je původní verze, model 1997:


Pro koho to je:

Tyto informace jsou určeny pro lidi, kteří rádi cestují bez ohledu na veliké pohodlí, kteří rádi poznávají nové země, kteří by se chtěli vydat na Korsiku a kteří nemají potřebné informace.

Co zde najdete:

Vždycky, když vidím nějakého českého turistického průvodce (mám na mysli knihu), mám dojem, že je dílem nějakých historií a architekturou poznamenaných maniaků. Zpravidla se o každé vesnici dozvím, ze kterého roku pochází její kostelík a kdy byl restaurován, eventuálně (u větších měst) kdo město založil a kdo ho zboural, ale nikde jsem nenašel informace o tom:

Protože vím, že podobné informace zajímají více lidí, pokusím se na ně podle svých omezených zkušeností odpovědět. Nezapomeňte však, že každý si všímá něčeho jiného a proto některá uváděná fakta jsou čistě subjektivní.

Jak se na Korsiku dostat

Existuje, podle mého názoru, 6 způsobů:

Stopem

Vlakem

Vlastním (či půjčeným) autem

Autobusem s cestovkou

Autobusem s partou nadšenců

Letadlem

V tomto popisu se omezím na cestu autobusem s partou nadšenců a cestu vlastním autem, jednak proto, že jsem měl možnost tyto varianty osobně vyzkoušet, jednak proto, že pro poznání Korsiky se mi jeví jako nejlepší, nejefektivnější a zároveň jako nejdostupnější (pravda, stop je levnější, ale pro pracujícího člověka s omezeným časem na dovolenou přece jen poněkud pomalý).

Jedete-li autem, jste rychlejší, dostanete se i na místa autobusu nepřístupná a jste si vlastními pány. Na druhé straně má řidič poměrně dost práce a málo času na rozhlížení po krajině, riskujete závadu na autě a i cenově vás to vyjde o něco (i když kupodivu ne o moc) dráž.

Jak se dá po zemi cestovat (autem, autobusem, vlakem, lodí)

Auto

Na Korsice je poměrně hustá síť silnic, které kromě východního pobřeží mají převážně horský charakter. Některé úseky jsou poměrně úzké, mají velké stoupání a ostré zatáčky. Za zatáčkou někdy můžete narazit na silnici na krávu. Před jízdou se vyplatí dobře se podívat do mapy, kde jsou nebezpečné silnice označeny. Rovněž se nedejte oklamat tím, že je Korsika poměrně malá a některé vzdálenosti se zdají být na mapě krátké. Spousta zatáček a šířka silnic (nebo lépe spíše úzkost silnic), kde pojedete v průměru tak 30 km/hod. mohou narušit váš časový plán - např. z Calvi do Porto, což je na mapě vzduchem asi 30 km, je po silnici asi 75 km a pojedete ho dobré 2 hodiny. Také posouzení kvality silnic z mapy může být poněkud ošidné, některé silnice, na mapě značené stejnou čarou, mohou být jednou pohodlné široké silnice, jindy úzké klikaté silničky a někdy kombinace obou. Příkladem budiž silnice z Ghisonaccie do Corte, což je většinou slušná silnice, jejíž některé úseky jsou velmi zúženy a pěkně se klikatí, takže tam opět pojedete nejvýš třicítkou. Kvalita některých, zejména horských silnic, se může přechodně zhoršit po prudkých deštích.

Autobus

Autobusy na hlavních tazích jezdí několikrát denně, nikdy jsme však jejich služeb nevyužili, takže nemám žádné podrobnější informace.

Vlak

Vlaky jezdí několikrát denně, vzhledem k charakteru krajiny dost pomalu a jsou dost drahé. Jsou čisté a slušné. Místní jim přezdívají Michelin.

Loď

Výletní lodě nabízejí vyhlídkové plavby, vyplouvají z větších center (např. Bonifacio, Calvi) a mnohdy se jimi dostanete na místa jinak nepřístupná (např. přírodní rezervace Scandolla). Z hlediska ceny se vyplatí být členem větší skupiny (alespoň 20 lidí) a usmlouvat cenu - nám se např. podařilo snížit cenu pro vyhlídkovou plavbu z Bonifacia pro 40 osob na polovinu původní ceny (tj. z 50F za osobu na 25F). Zkusit smlouvat ale stojí za to i v případě, že vás je méně.

Stop

Stopem se podle mého názoru dá jezdit docela snadno, berou především místní, což souvisí zřejmě s jejich povahou - viz Lidi

Počasí

Počasí na Korsice je pro našince příznivé, alespoň v letních měsících. Pokud chcete poznat Korsiku kvetoucí a navíc málo turisticky zalidněnou, nejlepší měsíc bude zřejmě květen. Během léta zeleň postupně mizí a země se stává dost vyprahlou. Na koupání v moři jsou nejlepší letní měsíce, kdy je podle statistik také nejméně srážek: v červenci prší v průměru 1 den, v srpnu 2 dny. V deštivém a povodňovém roce 1997 pršelo začátkem července poněkud více, než statistiky uvádějí, ale i takovéto počasí bylo pro koupání příznivé. Obecně v horách prší víc než na pobřeží, často je možné vzhledem k malým vzdálenostem jet se usušit a ohřát k moři poté, co v horách zmoknete. Bouřka v horách může být dost nepříjemná, obzvláště díky tomu, že některé cesty jsou dost špatně značené a za bouřky pak obtížně hledáte cestu. V jedné knize jsem nalezl zmínku, že makie kvetou i v listopadu - takže můžete zkusit štěstí.

V noci u moře bývá teplo, většinou však ne vedro. Spací pytel se rozhodně užije i tam. V horách není o čem mluvit, teplota v noci tam může klesnout i pod nulu, přičemž díky rychlému ochlazení je potřeba počítat se značnou kondenzací vodních par a tudíž i při spaní pod širákem hodit přes spacák alespoň celtu nebo tropiko od stanu. Protože mnoho vrcholů dosahuje přes 2000 m, sníh i v létě není nic neobvyklého.

Kde a za kolik se mohu vyspat

Možnosti, jak nocovat, je spousta. Od spaní pod širákem až po luxusní hotely. U spaní pod širákem platí obecně, že je dobré sbalit se brzy po ránu, policii zpravidla vadí, když někde kempujete nadivoko nebo vyspáváte v místech, kam chodí turisté, pokud však jen přespíte a jdete dál, tak to většinou tolerují. Zkušenosti jsou velmi různé: vím o lidech, kteří několik dní stanovali v údolí Restonica (včetně stanu), a policie jen každé ráno zkontrolovala, zda jsou v pořádku a přátelsky jim kynula. Jiní lidé zaplatili 600F pokutu za spaní nadivoko. Takže záleží na štěstí. Nebudu zde uvádět, kde jsme nocovali my, protože nechci, aby se tato místa brzy stala vyhlášená tím, že tam jezdí nocovat čeští turisté, takže každý si musí najít místo sám. Obecně platí princip "přiměřeně": pokud se chováte slušně, rozumě a respektujete soukromí obyvatel, dá se nocovat tímto způsobem.

Kempy:

je jich na Korsice víc než dost a ceny kempů vás nezruinují. Počítejte přibližně 20-35F za dospělého, polovic za dítě, 6-20F za stan a stejnou částku za auto. V některých kempech ještě přičítají 1F za osobu a den - za vzduch. Ve většině kempů je v ceně zahrnuto běžné vybavení včetně teplých sprch (pozor však, některé kempy mají teplou sprchu na žetony za 10F a navíc se žetony neprodávají večer). Pokud potřebujete přípojku elektrické energie, zaplatíte navíc mezi 10-20F. Některé kempy (zejména ty dražší) nabízejí také lednice a pračky, opět na žetony. Běžným zvykem v kempech je, že při přihlášení odevzdáte v recepci jeden cestovní pas, který vám při placení vrátí.

Z osobní zkušenosti můžeme doporučit tyto kempy, kde jsme přenocovali:

Porto - Les Oliviers (dražší, dobře vybavený, dost daleko k moři)

Porto - Municipal camping (levný, slušný, 3 min od pláže)

Kemp Aglia - 10 km od Propriana, když přijíždíte od Porto (levný, poněkud skromnější, sprchy na žetony placené navíc), k moři 5-10vteřin, když si dáte šikovně stan. V blízkosti menhiry ve Filitose - asi 10km

Kemp Eucalyptus 2km za městem Solenzara směrem od Porte Vecchio (levný a slušný, i když nenáročný kemp), přímo u pláže, která je dost široká (100m). Výborné koupání, protože pláž je z hrubšího písku (krychličky 1-2mm), takže je příjemná pro nohy, ale písek nezalézá všude na rozdíl od jemného písku, a ve vodě se písek nevíří, takže i když máte vody po hlavu, vidíte si nehty na prstech u nohou. Dno klesá rozumně pomalu, takže je to príma i pro děcka. Moře je poměrně dlouho mělké (kolem 2m) takže bývá příjemně prohřáté. Solenzara je také dobré výchozí stanoviště pro různé výlety - např. ke kaskádám Du Polischell, Coll de Bavella, do Corte se svým okolím (údolí Restonica, Tavignano), není daleko ani do Porte Vecchio, které zejména k večeru má příjemnou. I když poněkud turistickou atmosféru.

Jací jsou místní lidé,jak se s nimi dá domluvit a na co si musím (nebo nemusím) dát pozor

Jedním z důvodů, proč jsme se na Korsiku vrátil, jsou Korsičané. Většina našich zkušeností s nimi je příznivá. Podle mého soudu jsou to dobrosrdeční lidé, ochotní vám kdykoliv pomoci. Řekl bych, že jsou stále ještě nezkaženi spotřební společností a tudíž se nesnaží vás pumpnout kdykoliv a o cokoliv.

Domluva:

Je dost naivní se domnívat, že se na Korsice domluvíte anglicky nebo německy. Samozřejmě, tu a tam můžete narazit na někoho, kdo ovládá jeden z těchto jazyků, bude to však spíše vyjímka než pravidlo. Jinými slovy, pokud se chcete na Korsice domluvit, učte se francouzsky. Kdo umí italsky, zřejmě se také domluví, ale to nedovedu posoudit. Jinak Korsičané mají svůj vlastní jazyk - korsičtinu (sestru nebo dialekt italštiny), ale francouzština bude asi schůdnější. Navíc Korsičané (a vlastně domorodci kdekoliv) ocení, když se s nimi alespoň nedokonale pokusíte domluvit jejich řečí, takže Bonjour madamme [bonžůrmadam], merci [mersí] a au-revoir [órvua] udělají své.

Podle varování různých příruček se prý na Korsice dost vykrádají auta. Bohudík jsem se s ničím podobným nesetkal, takže to nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. Osobně jsem se nesetkal na Korsice se žádnou lumpárnou, ale jako v každé zemi tam nějací lumpové určité budou. Opatrnost je proto na místě a doporučuji proto sebou vždy nosit alespoň všechny peníze, pasy a zpáteční lodní lístek, a to v nepromokavém obale.

Co dám za jídlo, vstupné apod.

Jídlo je na Korsice pro nás dost drahé, a to jak v obchodě, tak pochopitelně v restauraci.

Pro ilustraci: obyčejné jídlo v obyčejné restauraci vás přijde na 80-120 franků na osobu. V obchodě dáte za bagetu kolem 4F, kilo chleba kolem 10-20F, kilo jablek asi 10F, kilo brambor 6-7F, kilogram ovoce (meruňky, broskve, slívy) od 12 do 20F. Tabulka čokolády stojí 10-15F, litr mléka 9-10F, litr ochucené vody nebo kola-loky kolem 20F.

Korsika je známa kromě jiného také svými víny. Nejsem žádný velký znalec vín, ale korsická vína mi chutnala. Cenově rozumné a přitom dobré víno se dá obstarat tak, že si ho v místní prodejně ovoce-zelenina necháte načepovat do přinesených nádob. Pak vás litřík dobrého vínka přijde na nějakých 10F. Další nenákladnou možností je koupit si pětilitrový kanystřík za 30-40F. Za tyto peníze dostanete dobré lehké stolní víno. Pozor ale, dost rychle se po otevření kazí, takže nejlepší je během několika dní ho vypít.

Kdo chce ochutnat Pastis - údajně oblíbené francouzské anýzové pitivo, které se ředí 1:5 vodou, zaplatí za litr kolem 70F.

Mořské ryby jsou docela drahé, ale pro ochutnání lze zkusit alespoň různé rybí nebo chobotnicové saláty, nebo škeble. Ceny se pohybují kolem 5 - 10F za 10 dkg.

Pohledy stojí od 1.50F (nic moc), přes 2F (typická cena, ujdou) až 5F. Pohledy velkých formátů stojí okolo 30F.

Známka do ČR stojí 3.80F a je dobré si je koupit rovnou s pohledem, protože někdy ji pak budete obtížně shánět jinde (na poště).

Ceny dopravních prostředků uvádím v sekci o cestování.

Vstupné do různých objektů se dost liší. Zde nemám příliš informací, protože jsme vyhledávali spíše přírodní krásy. Pro orientaci - mořské akvárium v Bonifaciu, které stojí určitě za vidění, má vstupné 20F dospělí, 15F studenti a 10F děti. U skupiny lidí lze opět ukecat slevu.

Benzín - ceny a pumpy

Benzín: cena benzínu se v roce 1997 pohybovala od 6.20F do 6.50F za natural 95 oktanů, ale poněkud mi s ním klepaly ventily. Dvoulitrovka oleje Elf Super Plus u benzínky stála 135F. Benzínek je všude dost, a to i na místě, kde je nečekáte (např. v Bastii uprostřed města mezi lékárnou a potravinami). Určitě naleznete benzínky v těchto městech: Bastia, Saint Florent, Calvi, Porto, Corte, Propriano, Sartene, Ajaccio, Bonifacio, Porte Vecchio, Solenzara, Ghiosinano…, ale je jich tam podstatně více.

Co stojí za vidění cestou na Korsiku

Oblast solných jezer u Salzburgu

Rakouské Alpy a obzvláště Grossglockner Alpen strasse

Italské Dolomity

Pisa

Florencie (Firenze)

Apuánské Alpy v Itálii

Sirmióne na jižním cípu Lago di Garda - zejména navečer

Zajímavosti k ochutnání

CIDRE - šampáňo z jablek s malým obsahem alkoholu (asi 2% vol.). Na flašce je napsáno Cidre Bouché Doux, prodává se to např. v Supermarché a stojí kolem 10 franků(0.75 l).

Další informace o Korsice

Aktualizováno 4.8.2013: Odkazy, které tu původně byly, už nefungují (ani jeden).

Místo nich jsem sem dal na aktualizované informace o Korsice z roku 2013:

Korsika po 16 letech (2013)

Pokud vás zajímá něco z témat Maroko,Sardinie, Houby, Muzika, Kindle, můžete juknou na

další moje stránky



Kontakt: mira789 zavinac gmail tecka com