Do dalšího roku své existence vstoupila hudební úderka Těžká doba plna optimismu, jak také jinak, že… Skutečnost, že byla opět otevřena naše hospůdka mateřská a že jsme v ní díky pochopení nových majitelů mohli znovu začít pravidelně zkoušet, znamenala v kapelním životě důležitý posun směrem vpřed. Zkušebnou se nám stal malý nekuřácký salonek hned v sousedství výčepu, který nám byl bezplatně rezervován na středeční večery a to prostě nemá chybu…
Kapela se pravda v novém roce nescházela s železnou pravidelností a v plném počtu. Jarin totiž sloužil večery na zimním stadionu a Málin zase pilně studoval v Práglu. Podle možností se ale přece jen pracovalo poměrně pilně, když stálicemi na zkouškách byli elektrokytarista Míra, flétnista Matýsek, klávesista Jan Yamaha (občas ovšem časově omezován z důvodu příprav na blížící se maturitu) no a já, skromný zpěvák, kytarista, velitel a zapisovatel v jedné osobě… Nových kusů rozděláno poměrně dost a repertoár neustále rozšiřován, což snad v nové sezóně potěší naše přátele a fanoušky…
Zásadním momentem v dalším cíleném rozvoji Těžké doby se pak stalo dvoudenní soustředění kapely na chatě v Klopotech, kteréžto jsem jako kapelník, vědom si své zodpovědnosti za budoucnost naší formace, ostatním muzikantům navrhl a poté, co byl tento záměr všemi nadšeně přijat, též zorganizoval.
Byl to nápad veskrze šťastný, protože jsme se opravdu všichni hoši, co spolu hrajeme, na chatě v čarokrásném klopotském oudolí také sešli v pátek posledního března odpoledne, abychom do sobotního aprílového odpoledne pilně hudebně dřeli.
Všichni byli disciplinovaní, žádné velké opilství se nekonalo, udělalo se dost práce a upevnil se kolektiv, což bylo samozřejmě také potřeba. Všichni si pochvalovali příjemné prostředí i servis, zvláště pak teplou večeři a oběd vytvořené paní kapelníkovou, jež jsem osobně s velkou láskou servíroval (guláš klasický maďarský s čerstvým chlebíčkem a stejně čerstvou cibulí resp. excelentní guláš segedinský s houskovým knedlíčkem – porce dvojité až trojité).
Za zmínku jistě stojí, že jsme byli celý páteční večer telefonicky i prostřednictvím „sms“ informováni o velké vodě v Ústí, kterážto znovu ohrožovala některé části městečka a nebezpečně se přiblížila i k naší rodné hospůdce, jíž bezprostředně hrozilo zatopení.
Tato představa nás více než vyděsila, neb si ještě dobře pamatujeme stoletou vodu z roku 1997, která právě U Malinů zle řádila, a tak jsme telefonicky „duchovnímu otci“ hospůdky a příteli naší kapely Zdendovi Barvíkovi nabízeli pomoc v případě nouze. Nakonec však naší pomoci naštěstí nebylo potřeba, neboť se, Mannitou zaplať, voda zastavila pod posledním vchodovým schodem a katastrofické předpovědi se nenaplnily…
Během soustředění se pracovalo na řadě nových kusů (Čechomor, Devo, Jirka Schelinger, Bob Marley, dokonce i vlastní tvorba), některé byly i docela slušně vypilovány.
Jakýmsi neformálním velitelem zkoušek se stal Jan Yamaha a nebylo to vůbec na škodu. Navíc v kapele přibude vbrzku další zajímavý zvuk, neboť Matýsek se stal majitelem a provozovatelem nového saxofonu…
A tak jsme všichni hoši z Těžké doby plni očekávání a už těšíme na to, jak si v sezoně 2006 hezky zahrajeme, pokud se tedy najdou nějaké „kšefty“. Pár se jich už rýsuje, takže houby zle… Tož tak!
KaPo