Propagátoři VtE často argumentují, jak je to s VtE v okolních zemích v pohodě a jak s nimi lidé žijí spokojeně až do smrti. Nechal jsem si proto shrnout AI informace o spolcích v Německu a Rakousku, které s VtE až tak spokojeni nejsou. Tady je shrnutí:
V Německu a Rakousku se počet aktivních protestních organizací a občanských iniciativ (Bürgerinitiativen) namířených proti výstavbě větrných elektráren pohybuje mezi 300 až 500 reálně aktivními skupinami.
Naprostá většina těchto organizací nejsou registrované politické strany, nýbrž lokální občanské iniciativy, které se formují ad-hoc v reakci na konkrétní plánované projekty větrných parků v jejich obci či lese.Zastřešující organizace: Hlavní celostátní platformou odporu je Bundesinitiative Vernunftkraft (Spolková iniciativa Síla rozumu). Ta sdružuje jednotlivé lokální skupiny, poskytuje jim právní poradenství a lobbuje v Berlíně za větší odstupové vzdálenosti elektráren od domů.
Počet iniciativ: Veřejné databáze odpůrců (např. Vernunftkraft nebo portál Windwahn) evidují přes 1 000 zápisů. Nezávislé analýzy (např. studie z portálu Energiewende.eu) však ukázaly, že zhruba dvě třetiny z nich jsou již neaktivní, zaniklé, nebo jde o duplicitní zápisy jedné skupiny. Počet skutečně aktivních lokálních iniciativ v Německu se odhaduje na cca 290 až 400.
Strategie: Využívají takzvané zahlcování úřadů připomínkami. Například v regionu Neckar-Alb jedna aliance vygenerovala přes 440 000 digitálních a papírových námitek. Významným nástrojem jsou také místní referenda (Bürgerentscheide).
V Rakousku je situace skromnější, jelikož geografické podmínky (Alpy) přirozeně omezují výstavbu na citlivé hřebeny hor nebo konkrétní spolkové země (nejvíce větrníků má Dolní Rakousko a Burgenland).
Počet iniciativ: V Rakousku aktuálně působí několik desítek (odhadem 30 až 50) aktivních organizací a regionálních spolků.
Příklady a ohniska: Silné protestní organizace jsou dlouhodobě aktivní v regionu Waldviertel (např. platforma Bürgerinitiative Windpark-frei), kde se ostře staví proti „industrializaci lesů“. Podobné aliance vznikají ve Štýrsku na alpských hřebenech.
Hlavní argumenty: Na rozdíl od Německa, kde se často řeší infrazvuk a ceny elektřiny, rakouské organizace masivně argumentují ochranou přírody, ptactva (např. čápa černého) a narušením stability lesních ekosystémů, které podle nich suché klima poškozuje víc než samotné emise CO₂.
V obou zemích jsou stížnosti obyvatel žijících v blízkosti větrných elektráren podrobně dokumentovány a úřady je evidují. Podle studií se míra subjektivních stížností na obtěžování hlukem v bezprostředním okolí turbín pohybuje mezi 4 % a 45 % obyvatel, v závislosti na vzdálenosti a místních podmínkách.
Odpůrci a dotčení obyvatelé si nejčastěji stěžují na následující problémy:
Obyvatelům vadí specifický, pulzující zvuk rotujících lopatek (tzv. amplitudová modulace, lidově popisovaná jako „wusch-wusch“). Tento zvuk bývá nejvíce rušivý v noci, kdy utichne okolní doprava
Lidé žijící v blízkosti větrníků (často v rámci konzultací s praktickými lékaři, což v Německu dokládá i kód diagnózy ICD-10 pro následky vibrací) hlásí soubor příznaků, který je nazýván Syndrom větrných elektráren: