Aktualizováno 2.4.2025, poslední změny jsou označeny barevně.
Toto je stránka věnovaná nabídce na stavbu větrné elektrárny v lokalitě Orlické Podhůří - Říčky.
Informace v článku jsou ale relevantní i pro další okolní obce, kde je snaha vybudovat větrné elektrárny.
Článek shrnuje informace o tom, jak stavba větrné elektrárny ovlivní život obyvatel v blízkém i vzdálenějším okolí větrné elektrárny.
V dalším textu bude pro větrnou elektrárnu používána zkratka VtE.
Úvodem se můžete podívat, jak by taková elektrárna vypadala v naší krajině. Pokusil jsem se do fotografie oblasti, kde má stát VtE, zakomponovat obrázek VtE v příslušném měřítku. Pro porovnání je na jedné z fotek můj syn, který měří necelých 180 cm. Obrázky znázorňují VtE s výškou pouhých 130 metrů, v nabídce dodavatele se mluvilo tuším o výšce 150 - 200 metrů, takže by VtE být ještě o třetinu vyšší, než je na obrázku.
poznámka: Dosud největší VtE v ČR je umístěna v Žipotíně a měří i s vrtulí 179 metrů. Dosud stavěné VtE jsou vysoké nejčastěji 60 - 110 metrů (v nedaleké Ostružné je to 40 metrů). Proto si málokdo dovede představit VtE se stožárem 200m + vrtulí dalších 50-80 metrů.
Simulace je poněkud neumělá, umožňuje však, aby si každý udělal představu o velikosti VtE a jejím umístění v krajině.
Pro ilustraci jsem ještě přidal obrázek, jak by VtE vypadala, kdyby stála vedle rozhledny na Andrláku, která je necelých 50 metrů vysoká (t.j. přibližně 1/4 výšky VtE).
Kliknutím na obrázek se zobrazí detailní porovnání ...
Další neumělé vizualizace jsou ZDE.
Dne 12.2.2025 firma dodavatele představila svůj plán na výstavbu VtE nedaleko od naší obce
Protože v prezentaci zazněla spousta neúplných až zavádějících informací a protože potenciální negativní důsledky výstavby VtE byly bagatelizovány, rozhodl jsem se vytvořit tuto stránku a poskytnout veřejnosti informace o tom, co stavba VtE přináší pro obyvatele.
Ne všechny účastníky obecní schůze prezentace firmy přesvědčila. Prezentace totiž oznamovala, že dodavatel VtE provozující u Jihlavy velkou logistickou firmu uvažuje o využití získané elektrické energie k výrobě bezemisního vodíku, jenž by poháněl nejen její flotilu kamionů. Také zazněla informace o možné slevě (cca 20 %) z ceny silové elektřiny pro občany obce. V současné atmosféře, kdy jsme ze všech stran přesvědčováni, jak je třeba plánovaný výpadek ve výrobě elektřiny kvůli nucenému vypnutí uhelných elektráren v blízké budoucnosti nahrazovat kupříkladu stavbou takovýchto VtE, je již předem každý, kdo by s takovým nápadem nesouhlasil, postaven do role nepřítele pokroku, ekologie a nepřítele obecních výhod. Jenže tak tomu není.
Za povolení výstavby nabídla firma obci roční příspěvek do obecní kasy až 1,2 miliónů korun. Byl by to jediný přínos, který by obec z elektrárny měla.
Podobné dilema - zda si přát či nepřát ve svém sousedství obrovské větrníky, řeší i v jiných obcích a městech v našem regionu, viz články v Orlických novinách:
V poslední době se podařilo odmítnout VtE v Dlouhé Třebové a také zastupitelé Řetové VtE odmítli. Iniciativa v Řetové rovněž vytvořila výbornou webovou stránku Větrné elektrárny vs. příroda a životní prostředí [26], shromažďující informace o větrných elektrárnách.
Jak je vidět, tlak investorů na vnucení stavby VtE je velký a proto hledají obce, kde se jim občané podvolí.
Je na každém, aby se rozhodl, jestli uvedená částka stojí za všechna negativa včetně rizika poškození zdraví občanů (nemluvě o možném vlivu na cenu nemovitého majetku v Říčkách), které se v tomto článku pokusím uvést.
Ve srovnání s přímořskými zeměmi nemá Česká republika příznivé podmínky pro využívání větrné energie. Z hlediska polohy se tedy řadí spíše mezi země s převažujícími kotlinami, které jsou ohraničené příhraničními pohořími, kde je nižší průměrná rychlost větru. Pro výstavbu větrných elektráren v České republice je počet vhodných lokalit poměrně omezený.
Za nejvhodnější oblasti s možným využitím energie větru můžeme považovat vrcholové a hřebenové partie hor převyšující nadmořskou výšku 650 metrů nad mořem a více.
Problémem je dostatečná rychlost větru. Malé stroje začínají pracovat již při rychlostech okolo 4 m/s (14,4 km/h), ale jejich výkon je velmi malý. Energie větru totiž roste se třetí mocninou rychlosti, takže např. vítr o rychlosti 5 m/s má dvakrát více energie než při rychlosti 4 m/s. Moderní větrná turbína potřebuje k přifázování rychlost větru 3-4 m/s, ovšem v takovém případě je její účinnost velmi malá. I malá odchylka v rychlosti větru se tedy výrazně projeví na množství získané elektřiny.
Plného (jmenovitého) výkonu dosahuje elektrárna při rychlostech větru kolem 10m/s, někdy až 15 m/s - podle typu a výrobce. Takto silný vítr fouká jen zřídka, elektrárna tedy většinu provozní doby běží na nižší výkon. Vítr rychlosti 10m/s odpovídá 6. stupni Beaufortovy stupnice, označeném jako silný vítr, kdy se ohýbají silné větve stromů.
Na mapce průměrné rychlosti větrů ve výšce 100 m lze vidět tmavé oblasti, kde by stavba VtE mohla (alespoň teoreticky) dávat dostatečný výkon [15].
Pro naši oblast vychází průměrná rychlost větru ve 100m nad zemí kolem 6m/sekundu. I při tomto poměrně silném větru je výkon VtE kolem 25% maximální hodnoty (zelené čáry).
K rizikovým faktorům ovlivňujícím nepříznivě výrobu ve větrných elektrárnách patří v našich podmínkách nárazy větru, dlouhodobé snížení rychlosti větru, turbulence nad členitým terénem, námrazy a ohrožení bleskem. Tyto faktory jsou dány specifickými podmínkami České republiky typickými pro naší vnitrozemskou polohu.
Všeobecně uznávaná jako nejlepší evropská technická univerzita Eidgenössische Technische Hochschule v Curychu (ETH) zpracovala data z provozu 18 000 německých větrných elektráren (z celkových více než 30 000). Jak s odvoláním na výsledky studie ETH uvedl renomovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ), drtivá většina německých větrníků je ztrátová a neživotaschopná bez trvalých dotací. Výjimku tvoří 15 % větrníků u Severního moře a Baltského moře, kde účinnost větru je lepší a dosahuje využití instalovaného výkonu z více než 30 %. Vznikají tak nerentabilní a ekonomicky nenávratné projekty. NZZ uvedl jako příklad větrnou farmu „Severní Schwarzwald“. Deset větrných elektráren V90 a čtyři V80 od dánské společnosti Vestas. Vývojáři projektu tehdy slibovali průměrnou míru využití instalovaného výkonu z 30 procent. Jaká je skutečnost? V letech 2007 až 2010 byla využitelnost pouze 17 procent.
Podle výpočtu NZZ si V80 vede katastrofálně a v desetiletém průměru dosahuje jen 16% účinnosti, s technologií V90 pouze 21 procent. Podle výroční zprávy provozovatel elektráren už roky dosahuje dvouciferných ztrát v milionech eur.
Negativní dopady VtE lze rozdělit do následujících kategorií:
Největším zdravotním problémem, které VtE přinášejí, je bezesporu infrazvuk, který je VtE generován a který se podložím může šířit na velké vzdálenosti od VtE (řádově kilometry), proniká stavebními konstrukcemi s velmi malým útlumem a uvnitř budov může za nepříznivých okolností i rezonovat.
Zde došlo při prezentaci dodavatelem k největší dezinformaci, neboť hovořili pouze o zvuku ve slyšitelném pásmu, který může (ale nemusí) také způsobovat některým lidem za nepříznivých podmínek problémy, mnohem horší je však působení infrazvuku (kmitočty pod 20Hz), které lidské ucho neslyší, avšak je vnímán jinými tělesnými orgány (vestibulární systém ucha, bránice, čidla tlaku v kloubech a šlachách a dalších orgánech) a některým lidem působí zdravotní potíže.
Po prostudování zkušeností lidí bydlících v blízkosti VtE jsem došel k názoru, že i hluk ve slyšitelném pásmu může být obtěžující. Citace:
"Jestliže pan P.E. píše, že to mají 1km a nemají problém, pak OK. Z vlastní zkušenosti ale můžu napsat, že my to máme 2,5km od VtE po větru a problém máme permanentní. Měřili jsme i intenzitu hluku a výsledkem hodnot mezi 37-39,5 dB jsme se vešli i do nočního hlukového limitu. Jenže to je přesně to, co se snažím sdělit. Pokud bydlíte v lokalitě, kde byl do té doby klid (kolem 20 dB), pak ani dodržení hlukových limitů neznamená, že máte ticho, ale obtěžující hluk i v noci."
Malá technická poznámka: rozdíl hladiny akustick0ho tlaku o 20dB znamená stonásobný nárůst hluku. I když norma povoluje v noci 40 dB, pro klidný spánek by neměla tato hodnota překročit 25 - 30 db.
Na základě studie E. Pedersen a K. Persson Waye v několika lokalitách Švédska se uvádějí následující subjektivní zdravotní obtíže lidí žijících v blízkosti VtE. [1] [2], [3] :
Mezi další zdravotní potíže uváděné v kazuistikách patří:
Dlouhodobá expozice pak může vyvolat trvalé poškození zdraví.
Některé vlivy infrazvuku jsou popsány např. v článku : [8] Tichý strach: Vliv infrazvuku na naše emoce a zdraví.
doplněno 14.3.2025:
Český překlad knihy [22] Syndrom větrných elektráren: zpráva o přirozeném experimentu , autorka Nina Pierpont, MD, PhD.
Touto problematikou se také zabývá článek [23] MUDr. Jan Malecha:Vaše zdraví může být ohroženo.
Firmy, které dodávají větrné elektrárny, většinou problémy způsobované infrazvukem bagatelizují.
Nahrává jim skutečnost, že se infrazvuk obtížně měří a navíc hygienické normy pro nízké (neslyšitelné) frekvence neexistují. Běžně se hluk měří pouze ve slyšitelném rozsahu (20Hz-20kHz), navíc ještě s filterm typu A, který nízké a vysoké kmitočty potlačuje.
Pokud byla dosud prováděna měření infrazvuku, jednalo se pouze o měření v třetinooktávovém pásmu, kdy se v rámci jedné oktávy měří pouze na 3 hodnotách.
V poslední době se konečně začíná měřit v podrobnějším než třetinooktávovém pásmu. Tato měření provedla např. portugalská vědkyně Mariana Alves-Pereira s kolektivem (měřeno v 36-oktávovém pásmu), ve kterém zcela jasně prokázala generování infrazvuku větrnými elektrárnami, a to ve značně vysokých hladinách akustického tlaku. [1].
V následujícím grafu jsou výsledky měření v blízkosti VtE, ze kterého jsou patrné značné úrovně některých nízkých kmitočtů a jejich tonální charakter, který je obzvláště škodlivý.
Podle literatury mohou větrné elektrárny vyvolávat též zrakové obtěžování (stroboskopické efekty). Může k němu dojít v místě, na které dopadá stín otáčející se vrtule elektrárny. Osoby vnímavé k poruchám rovnováhy, závratím a kinetóze mohou pociťovat nauseu a poruchy rovnováhy.
Pro omezení zrakového obtěžování, pokud se tedy VtE staví, je třeba je umísťovat tak, aby nestály mezi sluncem a lidmi (tj. na jih od obydlí).
V souvislosti s VtE bývají uváděny negativní vlivy na volně žijící zvířata, především dravé ptáky. To vede k narušení potravních řetězců v přírodě, viz např. tento článek: Větrné elektrárny fungují jako vrcholoví predátoři. O podobných problémech se zmiňuje také článek [18]
Jako i v jiných případech, propagátoři VtE tyto problémy bagatelizují a často se odvolávají na americkou studii o příčinách úhynu ptáků [24].
Když do této studie nahlédnete, zjistite, že tito propagátoři si buď přečetli jen první odstavec z uvedené studie, nebo záměrně lžou a uvádí, že nejvíce ptáků padne za oběť kočkám (což může být i pravda, ale neplatí to pro dravé ptáky, kteří jsou nejčastějšími oběťmi VtE). Ve studii se totiž uvádí, že mortalita ptáků díky VtE se příliš nesleduje a nezaznamenává, takže skutečnost může být daleko vyšší než jsou uváděné údaje. V každém případě bylo vysledováno, že počet kolizí ptáků s VtE je přímo úměrný výšce VtE.
V okolí větrné elektrárny může být zaznamenán pokles jiného hospodářského využití krajiny, například zemědělství nebo lesnictví. Dokonce se chystá v tomto směru i několik zákonů na automatické odškodnění uživatelům okolní krajiny [16] Větrní zabijáci.
Listy větrné elektrárny způsobují změnu proudění vzduchu v krajině, turbulence vzduchu za nimi a promíchávání různě teplých vzduchových hmot v různých vrstvách atmosféry, což může negativně ovlivňovat mikroklima v okolí elektrárny, které má vliv na okolní vegetaci [16].
Některé studie ukázaly, že za velmi specifických atmosférických podmínek může lokálně docházet k redistribuci teploty a vlhkosti. Například studie větrné farmy ve Skotsku z roku 2016 zjistila, že turbíny mohou způsobit mírné zvýšení přízemní teploty, zatímco studie z roku 2023 zjistila, že větrné farmy vysušují povrch půdy v některých lokalitách v Číně. Německá meteorologická služba (DWD) rovněž potvrdila existenci kondenzačních stop za větrnými turbínami. "Tyto vlivy na proudění jsou však obvykle velmi lokálního charakteru" [17].
Důkazem turbulencí v okolí VtE je skutečnost, že už v roce 2008 ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo minimální vzdálenost VtE od elektrického vedení(300m) s následujícím oddůvodněním:
Při provozu větrných elektráren vznikají turbulence, které mohou poškodit vedení, a tím ohrozit dodávku elektřiny.
Vibrace způsobené otáčením listů vrtule negativně ovlivňují i kořenový systém okolních stromů a narušení mykorhizy, která je důležitá pro zdravý růst stromů.
Mezi důležité hodnoty krajiny Orlického Podhůří patří i její malebnost, nenarušená žádnými nevhodnými krajinnými prvky. Umístění stavby vysoké takřka 200 metrů (včetně vrtule) by tento krajinný ráz zcela jistě narušila. Stavba by vzhledem k její výšce byla viditelná prakticky skoro ze všech směrů, počínaje příjezdem do UO od Hrádku až po výhledy z Rozsochy - viz obrázky na začátku tohoto článku.
Musíme si také uvědomit, že pro výstavbu a následný provoz větrné elektrárny je třeba vybudovat přístupovou komunikaci, která může být také výrazným zásahem do krajiny. Nesmíme zapomenout na to, že stožár není jen sloup, ale potřebuje mohutnou základovou betonovou desku, která pojme typicky 500 m3 betonu. Tato deska již zůstává v krajině na věky.
Existuje i studie o dopadu stavby větrných elektráren na krajinu ústecko-orlicka. Podrobné informace jsou na stránkách Krajského úřadu Pardubického kraje. Závěry studie jsou jasné, cituji ze studie:
Studie tedy jasně signalizuje nevhodnost výstavby větrných elektráren v Orlickém Podhůří, především kvůli ochraně krajinného rázu a přírodních hodnot. Pokud by se uvažovalo o výstavbě, bylo by nutné provést podrobnou analýzu vlivu na krajinu, ale i tak by pravděpodobnost schválení byla nízká.
Každá rozvodná elektrická síť má určitou kapacitu. Na spoustě míst v ČR je už tato kapacita naplněna, proto firmy hledají místa, kde je ještě nějaká rezerva, což je zřejmě také jedním z důvodů, proč je tlak na výstavbu VtE právě v naší oblasti.
Pro občany, kteří by si v budoucnosti rádi pořídili fotovoltaickou elektrárnu a připojili ji k rozvodné síti, tak hrozí reálné nebezpečí, že díky připojené VtE už bude kapacita rozvodné sítě naplněna a tudíž jim nebude umožněno se k této síti připojit.
V zájmu objektivity je třeba zde uvést, že např. v řípadě Říček toto asi nebude problém, protože se zde má kapacita sítě navyšovat.
Podle informací od obyvatel bydlících v blízkosti VtE se po jejich instalaci nápadně zvýšil výskyt závad na elektrických a elektronických přístrojů včetně jejich zničení, pravděpodobně vlivem občasných napěťových přepěťových špiček šířících se po rozvodné síti.
Tato informace je zde uvedena jen pro úplnost, nevím o žádných oficiálních studiích, které by tuto domněnku potvrdily, ale technicky to dává smysl.
V případě VtE se jedná o obrovské konstrukční celky, které je třeba dopravit na místo výstavby, což v naší kopcovité krajině může mít rovněž negativní dopady na životní prostředí. V případě listů vrtule, které se dopravují v celku a které mohou být i 75m (i 100m) dlouhé, by nebylo možné tyto vrtule dovézt na místo určení bez dalších razantních zásahů do krajiny díky úzkým silnicím a prudkým zatáčkám. Na ukázku uvádím oficiální vyjádření k rozšíření větrného parku v Anenské studánce, převzato z Orlického deníku .
"Při dopravě rozměrných částí konstrukce na místo stavby se bude muset firma vypořádat s komplikacemi. Někde bude nutné pokácet stromy, demontovat plot, sloup elektrického vedení, pilíř elektroměru, svodidla, cedule začátku obce, zbourat autobusovou zastávku a garáž a později postavit novou, vybudovat dočasné překladiště nebo upravit nájezd na železniční přejezd a komunikace včetně odtěžení části svahu."
Podle studií z Německa klesá cena nemovitostí v blízkosti VtE o 7-23%. To znamená (i když budeme vycházet z nejnižšího uvedeného procenta a hodnoty domu kolem 5 miliónů Kč), že hodnota každého takového domu poklesne minimálně o 350 000Kč.
Protože obec Říčky má kolem 150 domů, při poklesu o 350 000Kč na dům to znamená znehodnocení nemovitostí v obci i při střízlivém odhadu 150x350 000 = 52,5 miliónů Kč.
Takže při odhadované životnosti VtE max. 25 let a za předpokladu, že nějakou fintou se dodavatel nevyhne slíbenému placení obci 1 200 000Kč ročně obci, tak by to byl příjem pro obec za 25 let asi 30 miliónů Kč, takže tato částka ani nepokryje ztrátu ceny nemovitostí v obci. To jsem ještě navíc zanedbal inflaci, která tento nepoměr ještě zvýší.
Šíření vibrací způsobených VtE může mít i negativní vliv na přístroje a stroje, které jsou na vibrace extrémně citlivé, např. na přesně kalibrované obráběcí stroje.
Dodavatelé větrných elektráren se zaklínají ekologií.
Bohužel v Evropské unii převládla zelená ideologie nad zdravým rozumem, takže tyto neefektivní technologie tlačí silou i zemím, které na to nemají přírodní podmínky. Přitom je potřeba si uvědomit, že celá EU přispívá ke znečištění ovzuší kysličníkem uhličitým zhruba 10%, takže i kdyby se teoreticky veškerá energie vyráběla bezemisně, v rámci celé zeměkoule by se jednalo o snížení max. o 10%. Celá tato snaha EU připomíná heslo bývalého režimu - Poručíme větru dešti!, v jehož jménu se rozorávaly remízky mezi polemi a narovnávaly se koryta řek, nebo se masově nasazovalo DDT. Bohužel, škodlivost podobných nápadů se vždy ukáže až po delší době.
V poslanecké sněmovně koncem roku proběhla bez zájmu médií mezinárodní vědecká konference na téma klimatických změn, které se zúčastnili přední světoví klimatologové. Konference poukázala na přehnanou paniku kolem klimatických změn a absurditu některých opatření. Zájemce o výstup z této konference se může podívat sem [9]: Vědci rozbíjeli v parlamentu narativy o změně klimatu a globálním oteplování .
Celý záznam vědecké konference uskupení CLINTEL na Youtube.
Přehnaná panika kolem klimatických změn.
Nesmíme zapomenout ani na fakt, že v důsledku toho, že větrné elektrárny jsou velmi proměnlivý a neregulovatelný zdroj, je nutné na každou instalovanou větrnou kilowatthodinu zajistit jinou kilowatthodinu v klasickém zdroji (uhelném, jaderném nebo vodním), který zajistí dodávku elektřiny v případě, že nebude foukat. Koncem minulého roku bylo např. takřka nad celou Evropou asi týden úplné bezvětří. Pokud by Česká republika a další okolní státy nedodaly do Německa elektrickou energii, znamenalo by to takřka týdení výpadek německé energetiky se všemi dopady na ekonomiku země. Bilance Německa je např. zde: Bez silného větru. V Německu nefouká a elektřina v celé Evropě zdražuje
"Přechod Německa na novou energetiku není v pořádku. Bezpečnost dodávek elektřiny je ohrožena, elektřina je drahá a spolková vláda není schopna komplexně posoudit dopady přechodu na novou energetiku na krajinu, přírodu a životní prostředí. Rizika pro energetickou transformaci, a tím i německou prosperitu, jsou velká a od posledního auditu se v roce 2021 zhoršila." To napsal do své zprávy nejvyšší kontrolní úřad Německa, Spolkový účetní dvůr (Bundesrechnungshof, BRH), který má ze zákona povinnost energetickou politiku své vlády pravidelně hodnotit, viz [20].
Problém s obnovitelnými zdroji není jen v případě, že vyrábějí málo energie, ale ktaké když vyrábějí moc energie - protože energie vyráběná tzv. "obnovitelnými zdroji" se nedá rozumě regulovat. Našlo se řešení - tzv. MAŘIČE ENERGIE - které nadbytečnou energii opět přeměňují na teplo. Nevím, jak se to srovnává se snahou tzv. "ekologů" o snižování oteplování planety.
Jak již bylo výše uvedeno, ze studií provozu větrných elektráren vyplynulo, že bez dotací by byly tyto elektrárny výrazně ztrátové. Tyto dotace platíme my všichni z vlastních kapes, a to ve formě příspěvku na obnovitelné energie v platbě za elektřinu. Nevím to přesně, ale myslím, že se jedná zhruba o 1/3 placené ceny elektřiny.
Jen pro zajímavost, na výrobu jedné VtE se jmenovitým výkonem 5MW (uvažovaná VtE v Říčkách) je potřeba
Velice dobrý článek o větrných elektrárnách je zde: EKOLOGIE: Větrné elektrárny v české kotlině
Shrnutí zkušeností s obnovitelnými zdroji energie je v článku Proč se začaly používat mařiče energie? autora V.Wagnera z Ústavu jaderné fyziky ČSAV.
Zde je potřeba rozlišit dva pohledy:
Doporučené minimální vzdálenost VtE od nejbližšího obydlí byla 850 metrů, v roce 2023 byla tato snížena na 700 metrů!
Vzdálenost VtE od nejbližšího obydlí bývá uváděna jako násobek výšky VtE včetně vrtule v horní úvrati. Tato výška se označuje písmenem H. Při H = 250m (VtE uvažovaná v Říčkách) vychází při vzdálennosti od obce zhruba 850 metrů tato hodnota jako pouhé 3,4H.
Německé a polské předpisy hovoří o doporučení 10H. VtE by tedy dle těchto doporučení měly být minimálně 2,5 km od hranice zastavěného území.
Toto navrhovaná stavba absolutně nesplňuje.
Tento článek píši za svou osobu po konzultaci s dalšími lidmi, kteří se pohybují v oblasti energetiky a měření hluku. Já osobně jsem proti stavbě větrné elektrárny v okolí mého bydliště, protože negativa uvedená v tomto článku výrazně převyšují jedinou výhodu, kterou by byla nijak vysoká částka zaplacená dodavatelem do obecní pokladny.
Na závěr ještě malá, ale důležitá poznámka k firmě, která stavbu VtE nabízí. Podle informací přímo od jejich zástupců tato firma ještě VtE nestavěla a nemá tudíž s její stavbou žádné zkušenosti. A kdo někdy něco dělal poprvé, tak ví, že když je něco poprvé, tak se vždy vyskytnou nějaké problémy, které je třeba "vychytat".
Firma ve své prezentaci uvádí, že by chtěla energii vyrobenou pomocí VtE přeměnit na výrobu vodíku jako pohon do jejich nákladních automobilů. Neznamená to, že se v budoucnosti počítá i s výstavbou továrny na vodík v blízkosti VtE a případné čerpací vodíkové stanice pro nákladní automobily?
To nic ale nemění na skutečnosti, že ani stavba VtE zkušenější firmou by nebyla pro naši obec přínosem.
Některé otázky ohledně stavby VtE zatím zůstávají nedořešené. Jsou to např.
Někde se uvádí, že při závažnější závadě VtE se tato neopravuje, ale rovnou rozebere a vyveze se do některé z rozvojových zemí. Bohužel, na toto nemám odkaz na zdroj této informace, takže je to třeba brát s rezervou....
Lze se jen dohadovat, co nyní vede firmy (i ty bez zkušeností se stavbou VtE) k tomu, že se snaží nacpat co nejvíce VtE v našem okolí (kromě Říček např. Libchavy, Skrovnice, Dlouhá Třebová, Řetová, Skuhrov). Možná napoví, že vláda Petra Fialy se rozhodla pro obří dotace (3 miliardy korun) na VtE pro rok 2025.
Dalším motivem jsou patrně současné dočasné vyjímky ze zákona, usnadňující výstavbu VtE.
Zde je
... a výborné přednášky o ekologii od Doc.Ing.Jaromíra Wasserbauera, Ph.D. z VUT Brno:
Chtěl bych úvodem poznamenat, že mám k ochraně přírody velmi kladný vztah. Myslím ale, že spousta toho, co se dnes vydává za ekologii, je pouho-pouhý byznys.
O tom, jak Evropská komise uplácela "neziskovky", aby lobovaly za prosazení Green Dealu a tlačily na změnu legislativy evropských zemí ve prospěch "ekologického" byznysu
Evropská komise štědře financovala neziskovky, které pak lobbovaly za její „zelené“ zájmy v unijních institucích.
.. česky také zde:
NEZISKOVKY: Koho všeho Brusel uplácel
nebo zde
Skandál v Bruselu. Evropská komise platila neziskovky za šíření zelené politiky
a na podobné téma
Enviromental groups got EU subsidies to lobby for Timmermans' green plans
nebo
Brussels Lobbying Scandal: EU Secretly Paid Environmental NGOs to Promote Green Plans
nebo zde:
New EU Funding Controversy Involving Frans Timmermans
Vyjádření některých lidí, kteří bydlí poblíž VtE:
Jak se uvádí v [19], plastové vrtule při otáčení uvolňují do ovzduší mikročástice obsahující škodlivé látky (per- a polyfluorované alkylové látky) a BPA (bisfenol-A)
Občasné (a.k.a. obnovitelné) zdroje mají jednu velkou nevýhodu - je problém s úschovou energie, kterou vyrobí v době přebytku energie. Možností není mnoho a zatím žádný způsob není ani zdaleka dostačující.
Větrníkové firmy rády často mluví o přečerpávacích elektrárnách (PE). U nás v ČR máme 3 PE. Podívejme se na čísla - kapacita těchto je PE je následující:
V této problematice jsem naprostým laikem. Narazil jsem však na zajímavý článek (a hlavně diskuzi pod tímto článkem), týkající se výroby vodíku z VtE a uchovávání energie vyrobené pomocí OZE obecně.
Kolega mi poslal Několik informací o použití vodíku v nákladní dopravě .