Na červen se nám sešla hned tři hraní, z nich první pak znovu v Polsku, kam hlavně díky kamarádům z kapely Lowcy Szmalu a také paní Grazyně, ředitelce kulturáku v Bystřici Kladské, jezdíme už málem jako domů. Tentokrát jsme dostali pozvání na městskou slavnost v Mezilesí (Medzilesie), které je hned kousek za hraničním přechodem v Lipce. A protože jsme dosud měli s hraním v Polsku jen dobré zkušenosti, neváhali jsme ani trochu…
Je pravdou, že Mezilesí je hodně malým městečkem a nedá se s městy jako Bystřice Kladská nebo Nová Ruda, v nichž jsme dosud vystupovali, srovnávat. Slavnost v Mezilesí byla skromnější, skromnější byly i podmínky – hrálo se na rozlehlejší zahradě, pódium bylo opravdu z těch menších, na nichž jsme dosud vůbec stáli, o aparátu nemluvě. Dosud jsme polské zvukaře vnímali jako výborně vybavené machry, tady to bylo ovšem úplně naopak. Při našem příjezdu stály na pódiu dvě „bedýnky“ a dva odposlechy a když jsme se ptali, kdeže je další technika, dozvěděli jsme se, že to je prostě všechno. Ani mix nebyl z největších, počet mikrofonů i lajn byl tudíž těžce omezen. Nebyl ani pódiový aparát…
Málisovi naštěstí půjčil basové kombo Tomek z Lowců, kteří tam taky hráli, basa i Mírova kytara musely navíc pro nedostatek vybavení hrát napřímo do lidí. Zvukař ještě k tomu seděl na boku u pódia. No prdel! Nakonec jsme ale snad nějaký zvuk dokázali vytvořit – znovu díky Tomkovi, který stál před pódiem, poslouchal a ukazoval zvukařovi, co a jak má nastavit. Osobně se přiznám, že jsem během celé naší produkce kromě řvoucí Mírovy sólové kytary a dunící Málisovy basy neslyšel skoro nic…
Protože na mne nezbyla volna lajna do mixpultu, vyřešil jsem to prostě tím, že jsem na sebe naskládal obě komba, které jsem si v nějaké předtuše čistě náhodou s sebou přivezl. Koneckonců, když jsem kdysi hrával ve vysokomýtské skupině AQUA, tak se jinak nehrálo: nástroje šly rovnou z pódia, a z předků šel jen zpěv.
Zvuk jsem si nastavil tak, aby mne bylo slyšet "ven". Už dlouho se mi tak dobře nehrálo, což pochopí každý kytarista, protože když za sebou slyší, že to z aparátu leze pěkně ven, tak se hraje úplně jinak, než když člověk hraje zvukem šumící bystřiny ...
Před námi navíc vystupoval nějaký prý populární polský raper, dav dětiček nadšeně rejdil a posléze se všechny draly pro umělcův autogram a málem nám rozšlapaly nástroje a další příslušenství narovnané za pódiem. Taky prdel!
Jest pravdou, že rozdováděné dětičky naše muzika podstatně zklidnila, část publika ale zůstala, lidi poslouchali a občas projevili spokojenost, tedy zatleskali, že.. I přes již zmíněné problémy spojené s ozvučením se nám hrálo docela dobře a naše „staré dobré pecky“ měly ohlas…
Po vystoupení k nám dokonce přišli nějací místní mládenci, vzhledem připomínali spíš příznivce punku, a hrozně moc nás chválili. Byli docela mladí, a tak mě potěšilo, že je naše muzika bere…
Domů jsme se vraceli ve dvou partách. Já s Yamahou jsme docela spěchali, a tak jsme po koncertu jen chvíli poslouchali nějakou další místní docela dobrou mladou kapelu a pak již jeli na hranice a do Ústí. Zbytek kapely vezený Mírou zůstal o trochu déle, aby posléze ještě zamířil do Jablonného na nám známý festival Jablonský medvídek, kde prý bylo veselo, zvlášť, jak tvrdí někteří „zlí jazykové“, s rozdováděným Hubasem. Ale to už je jiná kapitola, že…
Závěrem nutno prohlásit: hraní v Mezilesí hodnoceno kladně!
Návštěva autoskupiny B v Jablonném byla završena krásnou příhodou, kdy jsme už chtěli po koncertu Tomáše Kočky a jeho kapely odjet dom, ale někde se nám ztratili Mális s Hubasem.
Nakonec jsme je našli vzadu u jednoho stánku s pivem a velmi sličnou obsluhou. Hubasovi jsme nějak nerozuměli, co říká. Když jsme se ho na to zeptali, tak se na nás otočil a zašeptal:
Pšt ... neprozraďte mě. Já dělám, že jsem z Izraele a proto mluvím "hebrejsky" a Mális mi to jako překládá.
Sličná dívčina jim to docela baštila a merzelo mne, že jsme jim tuto skvělou zábavu museli přerušit, protože se nám nechtělo čekat ještě několik hodin, jak to dopadne, neboť jsme tuto dvojku již velice dobře znali :-)
Jako obvykle při hraní v Polsku, Matesovi chutnalo. Tentokrát se ale musel odbýt pouhopouhou jednou klobásou, narozdíl např. od Nowe Rudy, kde jich spořádal asi 6. Inu, mladý organismus ve vývoji ...
KaPo