Rozhodli jsme se navštívit oblast od hlavního města směrem na jih. Podle informací od jiných cestovatelů totiž čím více k americkým hranicím, tím víc americká mentalita, a to nebylo to, co jsme v Mexiku hledali.
Cestu jsme měli naplánovanou velice orientačně, to znamená, že jsme se nějak rychle chtěli dostat z hlavního města na Yucatan a potom se postupně vracet zpět.
Na cestu jsme měli 17 dní čistého času, což nebylo moc, tak jsme se snažili ten čas využít, jak to šlo.
ps. Česká republika na mapce je kvůli porovnání vzdáleností.
10 minut od hlavního náměstí Zocalo, rozumná cena
Přespání v Tulumu, návštěva pyramid u moře, koupání a nocleh
Collectivo je mikrobus, který jezdí po (většinou) určené trati a po cestě nabírá cestující
Pyramidy v nízké džungli, vyplatí se půjčit si u vchodu kolo, je to rozlehlé
Jedny z nejznámějších mexických pyramid
Cenoty neboli podzemní jezírka s možností koupání (z Valladolidu opět na půjčených kolech)
Hlavní město Yucatanu. My jsme jen koupili hamaku, slamák a večerním autobusem odjeli do Palenque
Městečko ve státě Chiapas. Návštěva pyramid v pralese a vodopádů Agua Azul
Hlavní město státu Chiapas, 1700 metrů nad mořem. Město univerzit. Přijeli jsme z tepla - v kraťasech a sandálech, místní nosili zimní bundy, čepice a rukavice. Zjistili jsme, že jediné svetry, které jsme vezli, jsme zapomněli na hotelu v hlavním městě. Proto naše první cesta vedla po najití ubytování na trh, kde jsme si koupili teplé vlněnné svetry.
Cesta collectivem do okolních horských vesnic Chamula a Zinacantan, kde zrovna byly místní slavnosti. V místním kostele se pije Cola, aby se hodně krkalo, zahání se tím ďábel.
Cesta do 1km hlubokého kaňonu a plavba na loďce, potom městečko Chiapa de Corzo.
Hlavní město státu Oaxaca. Poprvé jsme měli problém najít slušný levný hotýlek, nakonec jsme sehnali hotýlek nad výrobnou a prodejnou čokolády, celý hotel voněl čokoládou.
Výlet k pyramidám na Monte Alba, což je kopec s uříznutým vrškem. To uříznutí kopce by prý i s dněšní moderní technikou byl problém.
Výlet do mexických Vizovic - městečka Matatlán, kde se vyrábí (lepší) bratříček tequily - Mezcal. Samozřejmě ochutnávka a nákup. Při cestě zpět zastávka u nejstaršího stromu v městečku Tula.
Výlet do městečka Teotitlán, kde se ručně tkají koberce. Pozvání do domu jednoho výrobce, který nám ukázal, jak vyrábějí přírodní barviva. Ve městě zrovna byly hudební slavnosti, jukli jsme vraty a oni nás pozvali na dožínky (nebo co) a pohostili. Hráli Mariachis mexické písně a po nich dechovka Škoda lásky.
je tvořeno asi pěti vesnicemi v nadmořské výšce kolem 3 100 metrů a obývané převážně potomky Zapotéků.
Ubytování jsme sehnali ve vsi San Antonio Cuajimoloyas. Trochu (spíše hodně) jsme měli problémy s dýcháním, a to i přes to, že jsme předtím pobyli pár dní v Oaxace, která je kolem 1700 mnm. Problém byl i trochu s teplotami - přes den dost teplo, v noci pod nulou. Naštěstí nám do chatky přinesli dřevo, tak jsme si mohli zatopit.
První výlet jsme absolvovali s průvodkyní. Zdálo se nám to zbytečné, ale vysvětlili nám, ža tam z toho žijou a nestálo to svět. Po návratu jsem narazil na web nějakého Američana, který stejný úsek, jako my, šel bez průvodce a některé jeho části šel i třikrát.
Při cestě jsme se průvodkyně ptali, zda mají ve vsi curranderu - léčitelku. Večer nám přišel oznámit jeden Zapoték do hospůdky, kde jsme si dávali horkou čokoládu, že nás currandera druhý den přijme.
Moc pěkný popis této oblasti je na stránkách Outdooring.cz.
Výlet do národního parku Benito Juaréz
Zaparkovali jsme ve stejmém hotýlku, jako po příletu. K našemu velkému překvapení jsme se opět po 14 dnech setkali s našimi svetry. Druhý den jsme vyrazili autobusem směrem k Popocatepetlu, ale protože byla mizerná viditelnost,nakonec jsme to vzdali.
Poslední zastávkou v Mexiku byly známé pyramidy v Teotihuacanu.
